Nesmíříme se s průměrem. Chceme pro naše děti tu nejlepší školu! Odpovědí je kvalita, rozmanitost, láska! Víme, co děti chtějí a potřebují, a proto jsou v naší škole šťastné! Každým rokem pořádáme lyžařský výcvik. Ráno pilně pracujeme v Montessori pracovním cyklu a po obědě se nemůžeme dočkat na pobyt venku – lyžařský vycvik na Svahu Zlín. Máme dvě družstva, dva suprové instruktory Toma a Ondru a jezdíme, pilujeme techniku, děláme skopičiny, co to dá. Ale odchody ze svahu nám moc nejdou, nejraději bychom zůstali déle. Jen jednu „nevýhodu“ to má – potřebujeme větší svačinu, vracíme se hladoví… :)

Nový rok jsme ve školce přivítali nové kamarády, Adélku, Lianku a Filípka, děti sdílely zážitky z Vánoc a společně se shodly na jednom, že by si ze všeho nejvíce přály sníh. Bylo vyslyšeno! Užili jsme si sportovní radovánky – jezdilo se na lopatách, budovaly se sjezdové dráhy… Vánoční svátky jsme uzavřeli povídáním o Třech králích a zbytek ledna se budeme věnovat pojmům z kalendáře – názvům měsíců, dnů v týdnu.

V lednu jsme se všichni opět sešli ve škole. Samozřejmě plní dojmů z uplynulých vánočních prázdnin. Ale s blížícím se vysvědčením nebylo nač čekat, tak jsme se hned od prvního dne dali do práce. Opakujeme a opakujeme. Zjišťujeme, co jsme se za uplynulé pololetí naučili a co ještě potřebujeme procvičit. Takto budeme ještě v průběhu ledna pokračovat. Také jsme společně přivítali sníh, na který jsme se tolik těšili. Zatím jsme ho vyzkoušeli jen na lopatách, ale doufáme, že si ho užijeme i na lyžích při lyžařském výcviku.

V lednu jsme se plní dojmů sešli po prázdninách opět ve školce. Povídali jsme si o Vánocích i sněhu, kterého konečně aspoň trochu napadlo. Bylo potřeba vyzkoušet lopaty a talíře na sníh, odpolední sáňkování se dětem moc líbilo. První téma bylo Tři králové, zpíváme a mluvíme o ročních obdobích, rádi bychom se věnovali dalším pojmům z kalendáře – názvům měsíců a dnů v týdnu. Také sněhu, sněhulákům a zimním sportům. Snad nám počasí bude přát. Máme nového kamaráda Floriánka, velmi rychle začlenil a už zná ve třídě spoustu činností.

Vánoční modlitba pro Zemi

Vánoční poselství šéfredaktora Churche
Ano, Virginie, Santa Claus existuje
18.12.2004
Jmenovala se Virginie O’Hanlonová a žila v New Yorku. Jednoho prosincového dne roku 1897 napsala deníku Sun následující čtenářský dopis:
„Je mi osm let. Někteří z mých přátel říkají, že žádný Santa Claus neexistuje. Táta tvrdí, že Sun vždycky píše pravdu. Řekněte mi tedy, prosím: Chodí Santa Claus?“
V redakci z toho nejprve zavládly rozpaky. Pak ale šéfredaktor Francis Church rozhodl, že důvěru malé čtenářky ve vševědoucnost a pravdomluvnost medií nelze zklamat. A pokládal záležitost za tak závažnou, že osmileté Virginii odpověděl osobně – a to na titulní stránce Sunu:
Milá Virginie,
Tvoji malí přátelé nemají pravdu. Věří pouze tomu, co sami vidí; věří, že nemůže existovat nic, co nemohou postihnout svým malým rozumem. Všechen lidský duch je malý, ať náleží dospělému nebo dítěti. Ve vesmíru se ztrácí jako maličký hmyz. Takový mravenčí rozum nepostačuje, abychom postihli a pochopili celou pravdu.
Ano, Virginie, Santa Claus existuje. Existuje stejně jistě jako láska, velkorysost a věrnost. Jelikož toto vše existuje, může náš život být krásný a plný jasu. Jak ponurý by byl svět bez Santa Clause! To bychom neměli ani Virginii, ani víru, ani poezii – nic z toho, co život činí snesitelným. Zůstal by jen třepotavý zbytek viditelné krásy. Avšak světlo dětství, které prozařuje svět, by muselo uhasnout. Santa Claus existuje, protože jinak bys nemohla věřit ani svým pohádkám. Jistě, mohla bys požádat tatínka, aby na Štědrý večer vyslal lidi, kteří by Santa Clause chytili. Ale žádný z nich by ho nespatřil. Co by to dokázalo? Žádný člověk ho nevidí jen tak. To nedokazuje vůbec nic.
Nejdůležitější věci zůstávají mnohdy skryty našim zrakům. Například víly, které tančí v měsíčním svitu na paloučku. A přesto existují. Cokoliv vidíš, nikdy nespatříš všechno. Můžeš rozlomit kaleidoskop a hledat nejkrásnější barevné útvary. Najdeš pár pestrých střepin, nic víc. Proč? Protože skutečný svět je zahalen závojem, který ani žádné násilí nedokáže protrhnout. Poodhrnout ten závoj může pouze víra a poezie a láska. Potom najednou spatříme všechnu krásu a nádheru za ním. Je to také pravda?, zeptáš se asi. Ano, Virginie, je, a nic na tomto světě není pravdivější a trvalejší. Santa Claus žije, a bude žít věčně. Ještě tu bude za desetkrát deset tisíc let, aby potěšil děti jako jsi Ty a naplnil radostí každé otevřené srdce.
Veselé vánoce, Virginie, Ti přeje
Tvůj Francis Church
Výměna dopisů mezi osmiletou Virginií a šéfredaktorem Churchem se odehrála v prosinci 1897 – přesně před 107 lety. Deník Sun ji uveřejňoval od té doby každým rokem znovu v předvánočním týdnu na titulní stránce, ještě dlouho po smrti Francise Churche i Virginie O’Hanlonové. Činil tak 54 let, až do roku 1950, kdy zanikl. A tehdy převzaly tuto tradici četné angloamerické i jiné noviny a časopisy po celém světě. Všechny přetiskují oba dopisy – dávnou dětskou otázku a nadčasově moudrou, úsměvnou odpověď – opět i letos. Stoletá štafeta je tak předávána dalším a dalším generacím. Nese tiché poselství naděje i do našich časů, poznamenaných zlobou a chvatem, vražedným sobectvím, popřením všech hodnot. Přejme tomuto poselství – slovy dávno mrtvého amerického novináře Francise Churche –, aby nikdy nezaniklo a zaznívalo na světě lidí ještě za desetkrát deset tisíc let. http://www.barricksinsurance.com/virginia.html

Také ve škole jsme začali s adventní atmosférou. Vyrobili jsme si adventní věnce, které nám zdobí naše stoly či dveře. Ve škole jsme dnes zapálili již druhou adventní svíčku. Povídáme si o zvycích a tradicích, které s adventem souvisejí. Zahráli jsme si na andílky a čertíky. Dokonce nás ve škole navštívil i Mikuláš a všem nám zanechal milé překvapení. Čekáme, zda nám vykvete „Barborka“. Povíme si ale také o vánočních zvycích v jiných zemích. Začínáme s přípravou vánočního jarmarku a besídky. Vedle toho si povídáme o dobrých skutcích, o správném či nesprávném chování, o vztazích ve třídě i mimo ni. Ale hlavně se těšíme, že si všichni užijeme krásné a veselé Vánoce.

Venku se konečně ochlazuje, děti se po ránu stráveném na zahradě mají čile k práci, vybírají si známé či chtějí ukázat nové Montessori pomůcky:-). Začátkem prosince jsme přivítali přicházející advent. Děti společnými silami dekorovaly adventní věnec, zapalovaly první svíčku. Povídali jsme si o zvycích a tradicích, které se s adventem pojí. Užili jsme si svátek svatého Mikuláše. Společně s kamarády ze Žluťásku se připravujeme na vánoční besídku, jde nám to skvěle :-). Ve tvoření vyrábíme ozdoby k prodeji na vánoční jarmark, zpíváme koledy a moc se těšíme na Vánoce!

Co nás čeká? Poznávání nového díky Montessori pomůckám, povídání o zvycích spojených se svátky sv. Barbory, sv. Mikuláše a sv. Lucie, zapalování svíček na společně nazdobeném adventním věnci, zpívání koled, příprava vánoční besídky a jarmarku, procházka do lesa, očekávání Vánoc…

Vážení rodiče,

v úterý 1.12. 2015 od 17.30 do 19.00 hodin Vás zveme na přednášku v Montessori centru Zlín.

Přednášku povede Kamila Kučerová (učitelka v programu „Rodiče a děti“, lektorka Play Wisely) a téma je:

Připravené prostředí našeho domova

Jak svou domácnost uspořádat a zařídit s ohledem na potřeby dětí, denní režim a rituály ….

Vstupné je 50Kč a Vaši účast není třeba předem nahlašovat.

Těšíme se na Vás a věříme, že naše povídání bude pro Vás inspirující.

Máte-li ve svém okolí někoho, koho by naše povídání zajímalo, řekněte mu prosím o naší přednášce. Děkujeme